Vnitrozemí 2 (35, 727), Vatnsnes, Snaefellsnes 22.8. so

Vstáváme za naprostého ticha v úplné pustině. Jen sem tam zabečí ovce. Pokračujeme po silnici 35, pak po 727, 726 a 724 směrem k poloostrovu Vatnsnes. Ten celý objedeme, podíváme se na kolonii tuleňů slunících se na skalách (akorát to sluníčko trochu nesvítí) nebo hrajících si ve vodě. Jinak nevidíme nic moc, je pořádná mlha. Pokračujeme teda na západ po silnici 1, 59 a 54 směrem k městečku Stykkishólmur, které je zatím asi nejhezčí, co jsme viděli, s pěkným přístavem a majákem.

F26, Geysir, Gulfoss, Skalholt, silnice 35 21.8. pá

Dnes pokračujeme dál po F26 mezi dvěma ledovci Hofsjökull a Vatnajökull. 

Po návratu do civilizace navštívíme Geysir (největší gejzír na Islandu, druhý největší na světě, který ale zrovna nefunguje), hned vedle je ale Strokkur, který gejzí každých 5 minut. O kus dál je pak Gulfoss, další z islandských velkých vodopádů. Za Gulfossem už se silnice 35 mění na "gravel" (prašnou nebo jak to říct), ale pořád se po ní dá jet 60-80 km/h. Dnešní putování končíme kousek za chatou Hveravellir, kde je spousta jezírek s vroucí vodou a děr do země s unikající párou. 

Velryby, silnice F26 vnitrozemím 20.8. čt

Chvíli po rychlé snídani jdeme omrknout kancelář velrybářské firmy (hangár dřív asi používány rybáři). Bohužel zjišťujeme, že celá loď je už vybookovaná, ale máme počkat, někdo možná neodrazí. Nakonec jedna tříčlenná skupina zavolá, že rezervaci ruší, tak mame štěstí a můžeme se oblékat. Chvíli nato vyrážíme. Plujeme ne na otevřené moře, ale dál do fjordu, tam je prý velryb víc. Pozorováním trávíme tak hodinu a půl a velryb vidíme několik, i víc druhů. Většinou se jen tak povalují na vodě a pak se zanoří. Párkrát jsme i viděli nějaké větší plácnutí do vody. Nakonec ještě chvíli chytáme ryby, ale samozřejmě nic nechytíme. 

Z Hauganes se vydáváme přes Akureyri po silnici 821 do vnitrozemí. Chvíli za mestem mizí asfalt, ale pořád se dá jet celkem rychle. Za další chvíli se ale cesta mění v regulérní polňačku, se spoustou hupů, mírných brodů a kamení, na které se dá jet něco mezi 10 a 20 km/h. V šest večer jsme dorazili k chatě Laugafell, kde je jezírko s teplou vodou (okolo 35 °C). Tam dáme hodinku odpočinku a po půl hodině cesty zakempujeme v divočině (na cestě F752).

Mývatn, Godafoss, Akureyri 19.8. st

Dnes máme budíka na sedmou, neb toho máme hodně v plánu. Snídáme s výhledem na kaňon Asbyrgi. První zastávkou je Krafla, geotermální elektrárna a lávové pole, pak Hverir, oblast s syčící párou, bublajícím bahnem a nekonečnou "vůní" síry. Pomalu se blížíme k jezeru Mývatn, pár km před ním jsou polopřírodní termální koupele, ty ale vynecháme, je tam přeturistováno. Okolo jezera je několik zajímavostí v podobě sopečných kráterů (jeden z nich Hverfjall) , jeskyně s horkou vodou nebo skalních útvarů roztodivných tvarů. Od jezera pak jedeme přes vodopády Godafoss něco přes hodinu do Akureyri, druhého největšího města s cca 18 tis. obyvateli. Tam zajdeme do místního bazénu, podobně jako v Reykjaviku tu mají bazény s různou teplotou. Po večeři pak jdeme na obhlídku mesta (cca 1 hlavní ulice a kostel) a následně chceme odjet do Husavíku, který je vyhlášeným střediskem pro pozorování velryb. Pak ale objevíme, že to samé nabízí i městečko Hauganes vzdálené 30 minut z Akureyri. Jedeme tam a u přístavu zakempujeme = sklopíme sedačky v našem pojízdném dočasném v domově.